Nárůst průměrné teploty, způsobený změnou klimatu, je pozorovatelný i v Česku. Teplé zimy bez sněhu, častější přívalové deště i tropické letní dny, stejně jako velké sucho, kůrovcové kalamity či rozšíření klíšťat – to vše patří mezi důsledky, na kterých se podílejí rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Česko se za posledních 60 let oteplilo o 2,3 °C.1 Ve světě došlo k oteplení za odpovídající dobu v průměru přibližně o 1,1 °C. Lze tedy říci, že Česko se otepluje zhruba dvakrát rychleji než svět – to je dáno jeho vnitrozemskou polohou. Tento rámcový odhad platí i pro očekávané oteplení v budoucnosti – pokud se planeta oproti předindustriálnímu období oteplí do roku 2100 například o 2,6 °C (scénář stávajících politik a opatření, viz Scénáře oteplení v roce 2100), pro Česko to bude znamenat oteplení o více než 5 °C.
V Česku tím vůbec nejteplejším byl (do roku 2025) rok 2024 s průměrnou roční teplotou 10,3 °C – a jednalo se o nejteplejší rok také globálně. Tato shoda však neplatí vždy, například hned následující rok 2025 byl v Česku až třináctý nejteplejší, zatímco ve světě skončil hned na druhém místě.
I když dochází k meziroční variabilitě a některé roky poměrně vybočují – například roky 1996 nebo 2010 byly v Česku dost studené – celkový trend oteplování je nesporný. Pětice nejteplejších let v historii měření v Česku také pochází z posledních deseti let.
Jaké důsledky má oteplování v Česku?
V různých měsících roste teplota odlišně rychle. Nejrychleji se oteplují prosinec, leden a únor – všechny o více než 3 °C za posledních 60 let – v létě potom červen, červenec a srpen o více než 2 °C. Tento fakt má své dalekosáhlé důsledky.
Oteplení úzce souvisí se suchem, kterého si u nás v posledních letech musel všimnout každý. Neplatí totiž zdánlivě jasná věc: že sucho je dáno nedostatkem srážek. V daleko větší míře za něj může právě zvyšující se teplota, protože zvětšuje odpar vody z lesů, polí a rybníků. Srážkové úhrny se na našem území dlouhodobě nemění a ani do budoucna by tomu nemělo být jinak, ale sucho se bude i tak citelně prohlubovat.
Zvyšování průměrné teploty v zimních měsících znamená méně sněhu, který je důležitý pro doplňování spodních vod a pro dostatek vláhy v půdě. Tu potřebují rostliny, zejména na jaře.
Vyšší teplota také vede k tomu, že přežívá více škůdců. Namísto dvou generací kůrovce se za sezónu stihnou narodit tři či více a mírnou zimu také přežije více jedinců. Podobně vyšší teplota nahrává výskytu klíšťat. Úhyn smrkových lesů (způsobený společným působením sucha a kůrovce) je proto důsledkem změny klimatu, stejně jako rozšíření klíšťat a s tím souvisejících nemocí.
Nárůst průměrné teploty obecně vede k extrémnějším meteorologickým jevům: například častějším a teplejším tropickým dnům a nocím, během kterých se lidé kvůli vysokým teplotám špatně vyspí. Zvyšuje se i pravděpodobnost přívalových srážek a povodní. Příkladem jsou extrémní deště při bouři Boris ze září 2024, které způsobily rozsáhlé povodně v celém Česku – podle vědců byly právě kvůli změně klimatu o něco intenzivnější a asi dvakrát pravděpodobnější.2
Footnotes
-
Data v grafu pocházejí od Českého hydrometeorologického ústavu a jeho Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů na opendata.chmi.cz, konkrétně z datasetu historických průměrných regionálních teplot. [Cit. 2026-04-22] ↩
-
Viz atribuční studii Kimutai, J., Vautard, R., Zachariah, M. et al. (2024). Climate change and high exposure increased costs and disruption to lives and livelihoods from flooding associated with exceptionally heavy rainfall in Central Europe. Centre for Environmental Policy. DOI: 10.25561/114694. ↩