Mapa teplotních změn ve světě

Změny za posledních šest desetiletí ukázaly, že rychlost oteplování se v různých regionech liší, což odpovídá předpovědím počítačových modelů.

Mapa podrobně zachycuje, o kolik se změnila teplota na jednotlivých místech planety v období 1961–2025.¹ Pevniny se oteplují rychleji než oceány. K největšímu oteplení dochází v Arktidě – některé ostrovy za polárním kruhem se za posledních 60 let oteplily o více než 5 °C. Evropa, s pevninou v relativní blízkosti Arktidy, je nejrychleji se oteplujícím kontinentem.

Přesto stále ještě existují oblasti, které se neoteplují vůbec, nebo se dokonce mírně ochlazují.

Proč se sever otepluje tak rychle?

Zesílené oteplování nad Severním ledovým oceánem do velké míry souvisí s odlišnými fyzikálními vlastnostmi ledu a vody. Zatímco tmavá mořská voda pohlcuje přibližně 90–95 % dopadajícího slunečního záření a odráží jen 5–10 %, bílý mořský led odráží až 90 % – tato míra odrazivosti povrchu se nazývá albedo.

Zvýšení teploty v Severním ledovém oceánu vede k tání mořského ledu. Tím se odkrývá větší tmavá plocha hladiny, která pohlcuje více slunečního záření, a to vede k dalšímu ohřívání oceánu, dalšímu zvyšování teploty a dalšímu tání.

Mořský led taje → voda pohlcuje více slunečního záření → voda v oceánu se otepluje → větší plocha hladiny bez ledu – a cyklus se opakuje.

Proč zesílené oteplování neprobíhá také na jihu?

Tato řetězová reakce tání mořského ledu a oteplování oceánu je na jižní polokouli mnohem méně obvyklá, protože led v Antarktidě leží převážně na pevnině a je až několik kilometrů silný. Když led taje, odhalují se jen jeho hlubší vrstvy a odrazivost povrchu se tak nemění.

Důvody, proč některé oblasti kolem jižního pólu zaznamenávají menší oteplování, nebo dokonce mírné ochlazování, jsou však mnohem složitější. Například stratosférický ozon působí jako skleníkový plyn, takže jeho úbytek nad Antarktidou vedl k místnímu ochlazení ve vyšších vrstvách atmosféry. Silné západní větry a oceánské proudy (Antarktický cirkumpolární proud) obkružují kontinent a fungují jako tepelná bariéra. I samotné tání ledovcového štítu (důsledek globálního oteplování) přidává do moře tolik chladné sladké vody, že ochlazuje hladinu i okolní vzduch.²

Navzdory těmto regionálním trendům, které vedou k ochlazení, však antarktický kontinent jako celek stále rychleji ztrácí obrovské množství ledu. Způsobuje to především oteplující se voda v oceánu, která zespodu narušuje šelfové ledovce (více o vzestupu hladiny moří a bodech zlomu ledovcových štítů).

Footnotes

1. Teplotní data pocházejí od NASA Goddard Institute for Space Studies, The GISS Surface Temperature Analysis version 4 (GISTEMP v4). [Cit. 2026-01-22]. ↩

2. Kaufman, Z., Wilson, E., Purich, A., Beadling, R., & Li, Y. (2025). The impact of underestimated Southern Ocean freshening on simulated historical sea surface temperature trends. Geophysical Research Letters, 52, e2024GL112639. DOI: 10.1029/2024GL112639. ↩