Uhlíkový rozpočet: Kolik ještě zbývá?

Míra globálního oteplování závisí především na tom, kolik CO₂ lidstvo ještě vypustí do atmosféry. Udržet oteplení výrazně pod hranicí 2 °C, v souladu s Pařížskou dohodou, se jeví jako stále nesnadnější úkol.

Rozsah oteplování se řídí jednoduchým, téměř lineárním pravidlem: na každých 1 000 Gt vypuštěného CO₂ vzroste globální teplota přibližně o 0,45 °C.¹ Protože CO₂ v atmosféře přetrvává po staletí, jeho oteplovací účinek se sčítá. To vědcům umožňuje vypočítat „uhlíkový rozpočet“ — maximální množství CO₂, které ještě můžeme vypustit, chceme-li oteplení omezit na určitou úroveň.

Graf ukazuje zbývající uhlíkové rozpočty od začátku roku 2026 pro hranice 1,5 °C, 1,7 °C a 2 °C.² Aby oteplení tyto hranice nepřekročilo, musí svět dospět k takzvané klimatické (uhlíkové) neutralitě (Net Zero) – tedy k bodu, kdy přestaneme do atmosféry přidávat více CO₂, než kolik ho z ní dokážeme odstranit. Pokud budou emise pokračovat na úrovni roku 2025, zbývající rozpočet pro 1,5 °C bude vyčerpán do roku 2030 a rozpočet pro 2 °C do roku 2051.

Tyto rozpočty kalkulují s 50% pravděpodobností úspěchu. Například pokud lidstvo od roku 2026 vypustí přibližně 1 055 Gt CO₂, existuje 50% šance, že oteplení nepřekročí 2 °C. Pokud bychom požadovali vyšší míru jistoty, byl by „povolený“ rozpočet ještě menší. Ačkoli je CO₂ hlavním hybatelem, tyto odhady zohledňují i ochlazující účinek aerosolů a oteplovací vliv dalších plynů, jako je metan.

Co by vyžadovalo udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C, 1,7 °C či 2 °C?

Scénář minimálního oteplení (1,5 °C): Rozpočet pro 1,5 °C je nyní extrémně napjatý: zbývá pouhých 170 Gt CO₂. Jeho dodržení by znamenalo snižovat emise o zhruba 11 % (4,6 Gt) každý rok a dosáhnout neutrality již do roku 2034. Protože se neočekává, že by emise do roku 2030 výrazně klesly, považuje se tento scénář stále častěji za nereálný. I když je pořád teoreticky možné dlouhodobě udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C, podobné scénáře nyní spoléhají na to, že oteplení sice dočasně „přestřelí“ 1,5 °C, ale později se zase sníží pomocí rozsáhlého odstraňování CO₂ z atmosféry.

Scénář klimatické neutrality do roku 2050 (1,7 °C): Pokud by emise začaly klesat v roce 2026 a dosáhly nuly v roce 2050 – k čemuž se zavázalo mnoho zemí – musely by klesat přibližně o 4 % ročně. To je tempo srovnatelné s bezprecedentním propadem během pandemie covidu-19 v roce 2020. Na této trajektorii by svět vypustil něco přes 500 Gt CO₂, což je v souladu s rozpočtem pro 1,7 °C. Stále jde o mimořádně ambiciózní plán, protože mnozí velcí znečišťovatelé zamýšlejí dosáhnout klimatické neutrality až v horizontu let 2060 až 2070.

Scénář stabilizace a poklesu (2 °C): Představme si variantu, kdy emise zůstanou na úrovni roku 2025 až do roku 2030 a poté budou postupně klesat k nule do roku 2070. To by vyžadovalo každoroční pokles o 2,5 %. Na této trajektorii by svět vypustil zhruba 1 050 Gt CO₂ – tedy výrazně více než v předchozích scénářích, ale stále v rámci rozpočtu pro 2 °C. Ačkoli tento scénář lépe odpovídá současným závazkům mnoha zemí, úspěch zdaleka není zaručen; většina států zatím nesměřuje ke splnění svých stávajících slibů (více na stránce Scénáře oteplení v roce 2100).

Footnotes

1. Viz D.1.1 v Summary for Policymakers ve zprávě AR6 WGI od IPCC: Intergovernmental Panel on Climate Change. (2021). Summary for Policymakers. In: Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to AR6. DOI: 10.1017/9781009157896.001. ↩

2. Využíváme data ze zprávy Global Carbon Budget 2025: Friedlingstein, P. et al. (v recenzním řízení, 2025). Global Carbon Budget 2025. Earth Syst. Sci. Data Discuss. [preprint]. DOI: 10.5194/essd-2025-659. Autoři pracují s průměry aktualizovaných odhadů ze zprávy IPCC AR6 WGI a aktualizované revize těchto odhadů od Forstera et al. (2025). ↩