Globální emise stále rostou

Globální emise skleníkových plynů ke konci roku 2025 stále rostly, i když pomalejším tempem než před dvěma desetiletími. Aby bylo možné splnit mezinárodní klimatické cíle a vyhnout se ještě nebezpečnějšímu oteplování, musí světové emise začít výrazně klesat.

Graf ukazuje trend vývoje emisí skleníkových plynů způsobených člověkem od roku 1970.¹ Emise všech plynů jsou přepočteny na ekvivalenty CO₂ (CO₂eq) – tedy na množství, které by mělo stejný oteplovací účinek jako CO₂ v horizontu 100 let.

Dlouhodobě emise setrvale rostou, přičemž nejprudší nárůst nastal mezi lety 2001 a 2012. Od roku 2010 rostly emise CO₂ ze spalování fosilních paliv a průmyslových procesů, stejně jako emise metanu (CH₄) a oxidu dusného (N₂O) v průměru o 1 % ročně. Nejstrmější nárůst zaznamenaly F-plyny, které po většinu období rostly o více než 4 % ročně, což bylo způsobeno zvyšující se globální poptávkou po klimatizacích a chlazení. Pouze emise CO₂ z využívání půdy a lesnictví (LULUCF) zůstaly stabilní nebo mírně klesly.

Který plyn má na oteplování největší vliv?

Oxid uhličitý (CO₂) zodpovídá za více než polovinu globálního oteplování způsobeného člověkem, ale významnou roli hrají i další antropogenní plyny – zejména metan (CH₄). Ten zachycuje teplo mnohem účinněji než CO₂, ale má krátkou životnost a v atmosféře zůstává jen asi deset let. Metan tedy ovlivňuje tempo oteplování v krátkodobém horizontu. Protože se však CO₂ v atmosféře hromadí po staletí, kumulativní emise CO₂ zůstávají hlavním hybatelem dlouhodobého nárůstu teploty.

Výsledky výzkumu shrnuté ve zprávách IPCC ukazují téměř lineární vztah mezi emisemi CO₂ a oteplováním: každých 1 000 Gt kumulativních emisí CO₂ zvýší globální teplotu přibližně o 0,45 °C. To nám umožňuje vypočítat „uhlíkový rozpočet“ – celkové množství CO₂, které může lidstvo vypustit, než překročíme určité teplotní hranice, například oteplení o 1,5 °C nebo 2 °C (viz Uhlíkový rozpočet: Kolik ještě zbývá?). Abychom zastavili další oteplování, musíme nejen snížit každoroční emise, ale nakonec zcela přestat navyšovat jejich celkové množství.

Co ovlivňuje vývoj budoucích emisí?

Budoucí trajektorii emisí určuje napětí mezi ekonomickými ambicemi a technologickou transformací. V rozvíjejících se ekonomikách je hlavním motorem rostoucích emisí rychlý hospodářský rozvoj (HDP na obyvatele) a urbanizace. Přispívá sice i růst populace, ale největší tlak na růst emisí vyvíjí masivní rozšiřování infrastruktury, nárůst spotřeby energie a průmyslové výroby, které jsou nezbytné k tomu, aby se miliardy lidí mohly stát součástí střední třídy.

Naproti tomu mnoha rozvinutým zemím se již začalo dařit oddělovat hospodářský růst od emisí (tzv. decoupling). V těchto regionech dochází ke zlepšování energetické účinnosti a dekarbonizaci výroby elektřiny, což aktivně vytlačuje fosilní paliva. Rychlé rozšiřování čistých technologií – jako jsou větrné a solární elektrárny nebo elektromobily – se nyní stalo hlavní hnací silou snižování emisí.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by tyto úspory a posun k čisté energii mohly způsobit, že světové emise dosáhnou svého vrcholu do roku 2030, pokud bude pokračovat současná dynamika zavádění nových opatření.² Rychlost následného poklesu však závisí na tom, zda si technologický pokrok dokáže udržet náskok před legitimními ekonomickými ambicemi rozvojového světa.

Footnotes

1. Používáme data ze dvou zdrojů. Data o CO₂ z odlesňování a využití půdy (LULUCF) pocházejí ze zprávy Global Carbon Budget 2025: Friedlingstein, P. et al. (v recenzním řízení, 2025). Global Carbon Budget 2025. Earth Syst. Sci. Data Discuss. [preprint]. DOI: 10.5194/essd-2025-659. Data o ostatních skleníkových plynech pocházejí z databáze EDGAR 2025 (Emissions Database for Global Atmospheric Research) Community GHG Database. Tato databáze vznikla ve spolupráci Evropské komise, Společného výzkumného střediska (JRC) a Mezinárodní energetické agentury (IEA). Zahrnuje sady dat IEA-EDGAR CO₂, EDGAR CH₄, EDGAR N₂O a EDGAR F-GASES ve verzi EDGAR_2025_GHG (2025). ↩

2. Viz Scénář deklarovaných politik (STEPS) od IEA: International Energy Agency (2025). World Energy Outlook 2025. ↩