Opatření a řešení napříč sektory

Způsoby dekarbonizace různých odvětví ekonomiky lze rozdělit do šesti hlavních kategorií, které jsou v grafice označeny písmeny A–F.

Dekarbonizace je proces snižování nebo úplného odstraňování emisí skleníkových plynů z ekonomiky.¹ Konečným cílem je klimatická neutralita (Net Zero) – stav, kdy jsou veškeré zbývající emise vyváženy odpovídajícím množstvím CO₂ odstraněným z atmosféry.

A Energetické úspory

Snižování množství energie potřebné k dosažení stejného výsledku. Příkladem je zateplování budov nebo využívání odpadního tepla v průmyslu. K úsporám přispívá také elektrifikace, protože elektromotory pracují s mnohem menšími ztrátami a vyprodukují výrazně méně odpadního tepla než motory spalovací.

B Elektrifikace

Nahrazování zařízení spalujících fosilní paliva elektrickými alternativami. Většina silniční dopravy může přejít na elektromobily (EV), zatímco v domácnostech i v průmyslu lze plynové kotle nahradit tepelnými čerpadly. Tato strategie přináší největší úspory emisí v případě, že elektřina pochází z nízkoemisních zdrojů.

C Výroba čisté elektřiny a tepla

Globální energetika prochází masivní transformací. Zatímco v roce 2004 dodával vítr a slunce méně než 1 % světové elektřiny, dnes je to téměř 20 %. Spolu s jadernou a vodní energií či biomasou tvoří nízkoemisní zdroje už přes 40 % globální výroby.² Tento posun umožňuje postupně odstavovat uhelné a plynové elektrárny nebo je využívat pouze jako záložní zdroje. Plná dekarbonizace výroby (dosažení 100 %) vyžaduje rozvoj akumulace energie, posilování přenosových soustav a zvyšování flexibility na straně spotřeby.

D Změny paliv a technologických postupů

V odvětvích, kde elektrifikace není praktická (např. dálková námořní doprava nebo letectví), představují alternativu nízkoemisní paliva jako zelený vodík, methanol, amoniak nebo pokročilá biopaliva. Technologické inovace v průmyslu zahrnují úpravu složení cementu či využití vodíku při výrobě železa. V zemědělství jde o zavádění regenerativních a precizních postupů. Klíčovým opatřením v krátkodobém horizontu zůstává omezení emisí metanu (vzhledem k jeho silnému skleníkovému účinku) – ať už zamezováním úniků z fosilní infrastruktury, lepším řízením chovů hospodářských zvířat nebo zachycováním plynu z organického odpadu.

E Zachytávání a odstraňování CO₂

Zmírňování (mitigace): Zachycování a ukládání uhlíku (CCS) spočívá v zachycení CO₂ přímo u zdroje (např. v průmyslovém komíně) dříve, než unikne do atmosféry, a jeho následném trvalém uložení pod zem.

Odstraňování oxidu uhličitého (CDR): Zahrnuje aktivní odebírání CO₂ z volné atmosféry. Přírodní metody spoléhají na zalesňování nebo zvyšování schopnosti půdy vázat uhlík. Technologické metody zahrnují přímé zachycování ze vzduchu (DAC), zvyšování zásaditosti oceánů či výrobu biouhlu. Většina těchto technologií je však zatím pro nasazení ve velkém měřítku finančně velmi nákladná.

F Změny v chování spotřebitelů

Rozhodnutí jednotlivců mohou emise výrazně snížit. Mezi kroky s největším dopadem patří využívání veřejné dopravy a elektromobilů, aktivní mobilita (chůze, jízda na kole), omezení letecké dopravy, přechod na rostlinnou stravu, zateplování domů či instalace vlastní fotovoltaiky. Tyto změny často přinášejí i další benefity, jako je zlepšení veřejného zdraví nebo méně vytížená městská doprava.

Podrobné informace o snižování emisí skleníkových plynů jsme zpracovali v publikaci Atlas dekarbonizace Česka.³

Footnotes

1. Data o světových emisích skleníkových plynů v jednotlivých sektorech pocházejí z databáze EDGAR 2025 (Emissions Database for Global Atmospheric Research) Community GHG Database. Tato databáze vznikla ve spolupráci Evropské komise, Společného výzkumného střediska (JRC) a Mezinárodní energetické agentury (IEA). Zahrnuje sady dat IEA-EDGAR CO₂, EDGAR CH₄, EDGAR N₂O a EDGAR F-GASES ve verzi EDGAR_2025_GHG (2025). Údaj o CO₂ z odlesňování a využití půdy (LULUCF) pochází ze zprávy Global Carbon Budget 2025: Friedlingstein, P. et al. (v recenzním řízení, 2025). Global Carbon Budget 2025. Earth Syst. Sci. Data Discuss. [preprint]. DOI: 10.5194/essd-2025-659. ↩

2. International Energy Agency (2025). Global Energy Review 2025. ↩

3. Přibyla, O., Krčál, J., Daniš, P., Kolouch Grabovská, K., Snováková, A. (2025). Atlas dekarbonizace Česka. Fakta o klimatu. ↩