Na jakých skleníkových plynech nejvíc záleží?

Skleníkové plyny se liší ve dvou zásadních ohledech: ve své účinnosti a v tom, jak dlouho setrvávají v atmosféře. Například metan zachycuje teplo velmi intenzivně, ale z atmosféry zmizí během deseti let. Naopak CO₂ má nižší účinek na jednu tunu, ale přetrvává po staletí až tisíciletí, a tím nevratně otepluje planetu po celé generace.

Graf znázorňuje roční světové emise hlavních skleníkových plynů způsobené člověkem za rok 2024.¹ Aby bylo možné emise různých plynů porovnávat, vědci je přepočítávají na ekvivalent CO₂ (CO₂eq). K tomu slouží ukazatel nazývaný potenciál globálního oteplování (GWP), který vyčísluje, kolik tepla plyn zachytí v horizontu 100 let ve srovnání s CO₂. Například metan je v horizontu jednoho století zhruba 28× účinnější než CO₂, proto se jedna tuna metanu započítává jako 28 tun CO₂eq.² V tomto stoletém horizontu tak CO₂ zodpovídá za přibližně tři čtvrtiny celkového oteplovacího vlivu dnešních emisí.

Jaké jsou hlavní antropogenní skleníkové plyny?

Oxid uhličitý (CO₂) je hlavním hybatelem klimatické změny. Uvolňuje se především spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) a odlesňováním. Významná část CO₂, který dnes vypouštíme, zůstane v atmosféře po staletí až tisíciletí a postupně se zde hromadí.

Metan (CH₄) je druhým nejvýznamnějším zdrojem oteplování. Vzniká především v zemědělství (chov hospodářských zvířat a pěstování rýže), při těžbě, přepravě a zpracování fosilních paliv a rozkladem odpadu. Ačkoli je v horizontu 20 let asi 80× silnější než CO₂, v atmosféře se rozpadne již po deseti letech. To znamená, že metan způsobuje intenzivní krátkodobé oteplení; snížení jeho emisí představuje nejrychlejší způsob, jak v blízké budoucnosti tempo globálního oteplování zpomalit.

Oxid dusný (N₂O) se uvolňuje zejména v zemědělství v důsledku nadměrného hnojení dusíkatými hnojivy. Je 273× silnější než CO₂ a v atmosféře zůstává déle než století. Nárůst těchto emisí v posledních letech zrychluje.

Fluorované plyny (F-plyny) jsou uměle vyrobené látky používané převážně v chladničkách, mrazicích zařízeních a klimatizacích. Přestože se vypouštějí v menším množství, mají mimořádně silný skleníkový účinek – některé zachycují teplo mnohotisíckrát účinněji než CO₂. Emise F-plynů sice dosud rychle rostly, ale již existují mezinárodní dohody o postupném omezení jejich používání ve prospěch ekologičtějších alternativ.³

Poznámka k vodní páře

Často se namítá, že nejrozšířenějším skleníkovým plynem je vodní pára. To je sice pravda, ale pára není přímou příčinou oteplování. Funguje spíše jako zesilovač: jakmile CO₂ a další plyny ohřejí vzduch, teplejší atmosféra pojme více vlhkosti, která pak zachytí ještě více tepla. Tuto zpětnou vazbu, která je v klimatických modelech dobře popsána, uvádějí do pohybu právě emise z lidské činnosti.

Footnotes

1. Používáme data ze dvou zdrojů. Data o CO₂ z odlesňování a využití půdy (LULUCF) pocházejí ze zprávy Global Carbon Budget 2025: Friedlingstein, P. et al. (v recenzním řízení, 2025). Global Carbon Budget 2025. Earth Syst. Sci. Data Discuss. [preprint]. DOI: 10.5194/essd-2025-659. Data o ostatních skleníkových plynech pocházejí z databáze EDGAR 2025 (Emissions Database for Global Atmospheric Research) Community GHG Database. Tato databáze vznikla ve spolupráci Evropské komise, Společného výzkumného střediska (JRC) a Mezinárodní energetické agentury (IEA). Zahrnuje sady dat IEA-EDGAR CO₂, EDGAR CH₄, EDGAR N₂O a EDGAR F-GASES ve verzi EDGAR_2025_GHG (2025). ↩

2. Údaje o potenciálu globálního oteplování (GWP) jednotlivých skleníkových plynů a době jejich setrvání v atmosféře, uvedené na této stránce, vycházejí ze 7. kapitoly zprávy IPCC AR6 WGI. Intergovernmental Panel on Climate Change. (2021). Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to AR6. DOI: 10.1017/9781009157896. ↩

3. Postupné omezení spotřeby částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC) je hlavním cílem takzvaného Kigalského dodatku k Montrealskému protokolu, který ratifikovala většina zemí světa. Stav ratifikace v jednotlivých zemích můžete sledovat zde. ↩