Mapa klimatických bodů zlomu

Pokud oteplení překročí body zlomu, ekosystémy, mořské proudy a ledovcové štíty ztratí svou stabilitu. Ačkoli má každý z těchto systémů jinou kritickou mez i tempo kolapsu, výsledné změny jsou vždy nevratné. Pro lidstvo to znamená opuštění stabilního klimatu, které po tisíciletí umožňovalo rozkvět naší civilizace.

Co jsou klimatické body zlomu?

Představte si, že se vykláníte z kánoe, abyste se podívali na ryby pod hladinou. Můžete se vyklonit poměrně daleko a loď stále zůstává stabilní. V určitém bodě se však těžiště posune natolik, že se loď i s vámi začne nezadržitelně přetáčet dnem vzhůru. Bez ohledu na to, co uděláte dál, fyzikální zákony dokončí práci za vás. Podobná dynamika funguje v ekosystémech, ledovcích nebo oceánských proudech – oteplení nad určitou mez je zcela destabilizuje.

Mezi hlavní klimatické body zlomu patří:

Kolaps ledovcových štítů

Na Zemi se nachází několik velkých ledovcových štítů a každý z nich podléhá vlastní dynamice. Dva z nich – v Grónsku a v Západní Antarktidě – už jsou ve stadiu, kdy přicházejí o led čím dál rychleji a mohou se blížit ke svým bodům zlomu.

Grónský ledovcový štít pokrývá 1,7 milionu km² (zhruba 80 % rozlohy Grónska) a je i přes 3 000 m silný. Jedná se o tak velký útvar, že v krajině tvoří regulérní pohoří a jeho horní vrstva sahá vysoko do oblasti chladného vzduchu. Vlivem globálního oteplování však led odtává a celá masa se ztenčuje. Jak povrch ledovce klesá do nižších a teplejších vrstev atmosféry, tání to pouze umocňuje. A jakmile ledovec klesne pod určitou kritickou mez, nedokáže se už obnovit, ani kdybychom emise zastavili, protože jeho povrch trvale zůstane v zóně teplého vzduchu. Úplné roztání grónského ledovcového štítu by způsobilo globální zvýšení hladiny moří o 7 m a tento proces by pravděpodobně trval několik tisíc let.¹

Západoantarktický ledovcový štít pokrývá 2 miliony km² a led je zde silný přes 2 000 m. Většina ledu spočívá na skalním podloží, které leží pod úrovní mořské hladiny a směrem do vnitrozemí se dokonce svažuje. Stále teplejší oceánská voda led rozpouští zespodu a způsobuje ústup ledovce. Jakmile ustupující ledovec dosáhne místa, kde se podloží svažuje do vnitrozemí, další ztráta ledu může probíhat samovolně. Je to proto, že klesající svah vystavuje oceánu stále vyšší a silnější čelo ledovce. Čím je led silnější, tím rychleji odtéká do moře (větší váha znamená větší tlak vytlačující led do oceánu). Úplný kolaps západoantarktického štítu by zvedl hladinu světových oceánů až o 5 m během několika tisíc let.

Úhyn korálových útesů

Korálové útesy jsou založeny na křehkém partnerství: koráli vytvářejí vápencovou architekturu, zatímco mikroskopické řasy žijící uvnitř nich dodávají potravu prostřednictvím fotosyntézy. Když se moře příliš oteplí, řasy začnou produkovat škodlivé chemické látky, což korály donutí je vypudit. Korál zbělá (takzvané bělení korálů) a hladoví, a pokud se voda rychle neochladí, umírá. Tyto události jsou náhlé; jediná mořská vlna veder může během pouhých několika měsíců proměnit životem kypící ekosystém v pohřebiště.

Velké části Velkého bariérového útesu v poslední době zasáhlo bělení a mnoho korálů uhynulo. Vědci odhadují, že při oteplení o 1,5 °C zanikne 70–90 % tropických a subtropických útesů, přičemž při 2 °C dojde k jejich téměř úplnému zániku. Úhyn korálů by zničil jeden z druhově nejbohatších ekosystémů planety, což by zasáhlo rozsáhlý mořský potravní řetězec i obživu stovek milionů lidí.

Text s dalšími body zlomu pokračuje na stránce Teplotní prahy pro body zlomu.

Footnotes

1. Teplotní prahy, časové odhady a další detaily na této stránce se zakládají na celkovém vyhodnocení bodů zlomu publikovaném v McKay, D. A. et al. (2022). Exceeding 1.5 °C global warming could trigger multiple climate tipping points. Science 377, eabn7950. DOI: 10.1126/science.abn7950. ↩