Kdo přináší změnu? Stát, firmy a lidé

Z trojice hlavních aktérů má jedinečné postavení stát. Určuje „pravidla hry“ a vytváří tak systémový rámec, který firmám i jednotlivcům usnadňuje cestu k nízkoemisní budoucnosti.

Stát

Úlohou státu – a dalších úrovní správy od obcí až po nadnárodní celky jako EU – je vytvářet podmínky pro dekarbonizaci, která bude rychlá, efektivní, ekonomicky výhodná, sociálně spravedlivá a veřejně podporovaná. K dosažení tohoto cíle využívají vlády kombinaci čtyř typů politik:

• Regulační: Stanovování závazných cílů, výkonnostních norem (např. emisní limity pro auta) a technických předpisů (např. pro energetickou náročnost budov).
• Ekonomické: Zpoplatnění uhlíku (uhlíkové daně nebo systémy obchodování s emisemi), dotace na čisté technologie a daňové úlevy pro zelené investice.
• Infrastrukturní: Financování rozsáhlých projektů, jako jsou modernizace elektrických sítí, vysokorychlostní železnice nebo sítě nabíjecích stanic, které by soukromí investoři sami nedokázali ufinancovat.
• Informační a osvětové: Nastavování pravidel pro energetické štítkování, povinné zveřejňování uhlíkové stopy a podpora kampaní, které občanům pomáhají činit informovaná rozhodnutí.

Rozsah investic potřebných pro transformaci zdaleka přesahuje možnosti veřejných rozpočtů. Jednou z nejdůležitějších funkcí klimatické politiky je proto zajistit stabilitu a srozumitelnost, které jsou nezbytné pro mobilizaci masivních soukromých investic.

Firmy

Firmy jsou motorem technologické transformace. Dekarbonizaci provádějí prostřednictvím:

• přechodu na nízkoemisní elektřinu a elektrifikace výrobních procesů,
• zvyšování efektivity využívání zdrojů a omezování odpadu skrze principy cirkulární ekonomiky,
• vývoje a zavádění čistých technologií a nízkoemisních inovací,
• mobilizace investic do transformace svých provozů a dodavatelských řetězců.

Zatímco v sektoru služeb často postačí přechod na čistou elektřinu a provoz v nízkoenergetické budově, těžký průmysl (výroba oceli, cementu či chemikálií) vyžaduje zásadní proměnu výrobních postupů. Právě tyto energeticky náročné sektory jsou pro dosažení hlubokých emisních škrtů klíčové.

Lidé

Největší podíl globálních emisí souvisí s těžkým průmyslem a energetikou, kde mají jednotlivci jen omezenou přímou kontrolu. Aktivní zapojení lidí – jako občanů, voličů, zaměstnanců i spotřebitelů – však bude pro úspěch dekarbonizace zásadní i v těchto odvětvích. Každý člověk může změnu iniciovat, prosazovat nebo se na ní přímo podílet.

Lidé mají navíc přímý vliv na emise spojené s bydlením, stravou a dopravou. Změny v chování (využívání veřejné dopravy, větší podíl rostlinné stravy) i individuální investice (zateplení, tepelná čerpadla, vlastní fotovoltaika či elektromobily) přinášejí okamžité a významné snížení emisí.

Další aktéři

Transformaci podporují také mezinárodní organizace (např. OSN), nevládní organizace (NNO), odbory, finanční a vzdělávací instituce. Ti všichni pomáhají propojovat jednotlivé aktéry a stavět pomyslné mosty mezi státem, firmami a veřejností.